zajímavosti v okolí, tipy na výlet : | Národní park a Chráněná krajinná oblast Šumava
48°58'10.4"N 13°41'26.3"E
NP byl na Šumavě vyhlášen r. 1991, má rozlohu 690 km2 a je největším národním parkem nejen v České republice, ale i v celé střední Evropě. CHKO vznikla již v r. 1963 a její rozloha je ještě o 945 km větší. V r. 1990 obdržela Šumava od organizace UNESCO statut biosférické rezervace. Vzácné lokality jsou v rámci NP rozděleny do tří ochranných zón. 1. zóna (prameniště řek, šumavské slatě,...) je většinou návštěvníkům nepřístupná. Tato území tvoří asi 13% rozlohy NP. V 2. zóně, zabírající asi 82 % probíhá hospodářská činnost, jejímž cílem je udržení přírodní rovnováhy s co nejširší druhovou rozmanitostí a postupné přiblížení lesních ekosystémů přirozeným společenstvím. Tato zóna je využívána k turistice a k rekreaci. 3. zóna je zóna okrajová a člověkem již značně pozměněná.
Mosau (Mechov), 865 m n.m.
49°4'48.495"N 13°27'32.291"E
Přibližně 2 km od Srní směrem na Prášily se nachází stará, původně dřevařská osada Mosau.
Srní, 856 m n.m.
49°5'13.862"N 13°28'49.601"E
Obec vznikla r. 1726 kolonizací převážně německých dřevařských osadníků. V l. 1804-1805 zde byl postaven kostel Nejsvětejší Trojice. Roubené domy na kamenné podezdívce s polovalbovou střechou a stěnami krytými dřevem představují typickou šumavskou architekturu. Některé domy měly na střeše malou zvoničku, jež označovala královácké obydlí.
Antýgl, 820 m n.m.
49°3'27.388"N 13°30'40.429"E
Královácký dvorec z poč. 16. století založený J. Fuchsem. V letech 1523 až 1815 stála na Horním Antýglu malá sklárna na páteřníky (korálky na růžence) a duté sklo. Huť měla pouze jednu pánev "Ein Tiegel" a odtud také název. Usedlost patřila stodůlecké královácké rychtě. Sklářská huť byla později zlikvidována a zřízený královácký dvorec si udržoval výsady až do r. 1849. Na průčelí dvorce je umístěn královácký znak s červeným českým lvem na zeleném poli a zlatou korunkou, držící královácké rychtářské právo. Dnes je zde vybudován kemp.
Povydří, 820 m n.m.
49°6'23.53"N 13°29'35.82"E
Naučná stezka je určena pouze pro pěší. Prochází kaňonem řeky Vydry mezi Čeňkovou pilou a Antýglem. Je červeně značená, dlouhá 7 km a má 12 zastavení (Čeňkova Pila, Rýžovní potok, Kamenný stůl, Lesy v Povydří, Balvanité moře, Výhled na skalní útvary, Obří hrnce, Turnerova chata, Kaňon Vydry, Pod Hálkovou chatou, Lesní hospodářství, Královácký dvorec Antýgl).
Tříjezerní slať, 1062 m n.m.
49°2'26.692"N 13°28'4.852"E
Slať je ukázkou typického šumavského vrchovištního rašeliniště o rozloze 19 ha. Kromě tří jezírek lze vidět borovici bažinnou, břízu trpasličí a masožravou rosnatku okrouhlolistou.
Hauswaldská kaple, 930 m n.m.
49°4'4.601"N 13°27'43.506"E
Asi 1 km od plavevního kanálu stála v úbočí Kostelního vrchu Hauswaldská kaple, staré poutní místo horní Šumavy. Malou dřevěnou kapličku vystřídala v pol. 19. století velká kamenná kaple, která byla bohužel zcela zbourána v 50. letech.
Vchynicko - Tetovský kanál, 820 m n.m.
49°3'1.85"N 13°29'22.47"E
Plavební kanál, jehož stavba trvala od r. 1799 do r. 1801, umožňoval plavení těženého dřeva z dnes již bývalé osady Vchynice-Tetov (2 km od Modravy) až do Prahy. Byl vybudován podle návrhu Ing. Josefa Rosenauera a na náklady Josefa Schwarzenberga. Kanál je 4 až 5 m široký s hloubkou 1,6 m, délka k rozvodně vybudované v l. 1937-1938 před vesnicí Mosau je 11 km. Od rozvodny teče přímočarým skluzem (šířka 1,3 m, hloubka 0,7 m) a přetíná silnici Srní - Prášily, kde skluz končí a kanál pokračuje až do Křemelné. Délka kanálu je 14,4 km a obchází nesplavný balvanitý úsek Vydry. Naposled se dřevo kanálem plavilo v r. 1958. Dnes voda z rozvodny teče potrubím do nejvýkonnější vodní elektrárny západních Čech na Čeňkově Pile.
Elektrárna Čeňkova Pila, 670 m n.m.
49°6'23.186"N 13°29'39.58"E
Vodní elektrárna na soutoku Vydry a Křemelné byla postavena v r. 1912 a získala název podle zakladatele pily, pražského obchodníka se dřevem Čeňka Bubeníčka. Původní soustrojí s Francisovou turbínou (výkon 90kW/3000V) je dosud v činnosti, funkční je i původní mramorový rozvaděč. Celý objekt je chráněn státem jako technická památka a zpřístupněn veřejnosti jako muzeum.
Poledník - rozhledna, 1315 m n.m.
49°3'48.791"N 13°23'45.261"E
Budova na vrcholu hory Poledník, která dříve sloužila vojákům jako radarová stanice, byla rozebrána a na jejím místě byla v r. 2000 vybudována pro turisty vyhlídková a odpočinková plocha . Rozhledna je v době od 1. 10. do 30. 6. uzavřena.
Prášilské jezero, 1080 m n.m.
49°4'33.53"N 13°24'7.285"E
Jezero se nachází na východním svahu hory Poledník. Jeho ledovcový původ dokazuje 150 m vysoká karová stěna se sklaními sruby a kamennými moři. Je hrazeno 9 m vysokým valem a dvěmi staršími morénami, které ukazují na jeho vznik. Rozloha jezera činí 3,72 ha a max. hloubka vody dosahuje 14,9 m. Protože se voda z jezera použivala k plavbě dřeva, jeho hráz je uměle zvýšena. Pomníček na ní je věnován zde utonulému studentu medicíny O. Koreisovi.
Autobusem po NP Šumava
48°59'23.395"N 13°39'35.493"E
Mezi Borovou Ladou a Železnou Rudou zřídil Národní park pravidelnou ekologickou linku, po které jezdí 2 autobusy. Trasa linky vede hlavními nástupními místy turostických tras i v blízkosti parkovišť. Časy příjezdů a odjezdů umožňují další spojení do Vimperku, Sušice a Klatov. Tím je umožněno přicestovat za poznáním Národního parku zcela bez auta nebo zaparkovat a k další cestě využít nabízenou, k přírodě šetrnější, veřejnou dopravu se zvýhodněným jízdným. Linka je v provozu mezi 17. 6. a 30. 9 o víkendech, v průběhu prázdnin denně. Jedna ze zastávek je cca 100 m od Mechovského dvorce.
Modrava
49°1'26.909"N 13°29'36.02"E
Kvilda
49°1'9.18"N 13°34'47.21"E
Horská Kvilda
49°3'14.999"N 13°33'5"E
Pramen Vltavy
48°58'28"N 13°33'38"E
Borová lada
48°59'23.395"N 13°39'35.492"E
Bučina
48°57'26.999"N 13°37'28.92"E
Březník
48°58'2.779"N 13°29'1.57"E
Filipova Huť
49°1'40.837"N 13°31'11.042"E
Železná ruda
49°8'14.761"N 13°14'6.72"E
Prášily
49°6'15.009"N 13°22'44.859"E
Knížecí Pláně
48°57'26.628"N 13°37'34.689"E
Kašperské hory
49°8'37.96"N 13°33'18.819"E
Hrad Kašperk
49°9'58.24"N 13°33'50.5"E |